Emoce ve vztazích
Pro nás ženy zásadní téma, protože emoce jsou naší přírozenstí a skrze ně přinášíme živost a autenticitu do života nám samým i mužům. V následujícím textu bych se ráda zaměřila na toto téma v našich vztazích.
Je důležité, abychom si byly vědomy, jak se svými emocemi pracujeme a jak se nám daří být autentické. Opravdové. Když totiž žena vyjadřije zdravě své emoce a sdílí se svým mužem svoje nitro, může to být pro všechny strany velmi přínosné. Jsou tu ovšem 2 polarity, jako vždycky. Muži si často s našimi emocemni nevědí rady a popravdě se jim moc nedivím. Sama se v sobě někdy nevyznám a emoce mě totálně ovládnou.
1. ženská polarita
Já jako žena jsem zodpovědná za sebe, za svůj život, za svoje emoce a za to, jakým způsobem je vyjadřiji. Často se nám totiž stává, že v nás někdo svým jednáním spustí něco, co je v nás živé už z minulosti a my začneme neadekvátně jednat na základě minulé zkušenosti. Mnohdy to vůbec nesouvisí s osobou, nebo situací, která v nás jen oživila staré zranění, nebo trauma. Je proto dobré pracovat s těmito zraněními a být si jich vědomé. Já sama jsem je zvědomovala na kurzech osobního rozvoje, v terapiích a v současné době v každodenním životě tak, že dokážu rozklíčovat, odkud se téma bere. Pokud nám totiž někdo spustí naše téma (což se děje programově, abychom si ho vyřešily), můžeme se v tu chvíli zastavit a počkat s reakcí na později. Nejprve si dáme nějaký čas pro sebe, nejlépe o samotě (emoci ovšem nepotlačujeme, naopak) a uvědomíme si ono základní téma, kterého se dotyčný dotkl. Hledejte opravdu až ke kořenu toho, čeho se to ve vás dotklo. Většinou to pochází z nenaplněné základní potřeby z minulosti, například: potřeba bezpečí, být milována, slyšena, respektována. Jakmile všechno toto rozpoznáme, je možné vzít za emoci vyvolanu zvenku zodpovědnost a přivlastnit si jí. Z tohoto místa už pak můžeme přijít za tím člověkem (pokud je to možné, většinou to bývá blízký člověk), který nám zranění otevřel a sdílet s ním, co se v nás dělo nebo ještě děje. Mluvíme o sobě, o svých pocitech a o tom, jaké základní potřeby se to dotklo. Např. "Když se stalo to a to, vnímala, jak se to dotýká mého zranění z minulosti a cítila jsem tu a tu emoci a dotklo se to mojí základní potřeby být milovaná.
Můžete také poprosit osobu o její názor, jak ona vnímala situaci a v klidu bez obviňvání si o tom promluvit. Není to ovšem nezbytné, nicméně to může do partnerského vztahu přinést pochopení a uvolnění.
2. mužská polarita
Muž je zodpovědný za svou sílu a za svou schopnost držet prostor pro ženu. To znamená, že když jde žena do emocí, on si to nebere osobně a dokáže v tu chvíli ustát její projev (který je již kultivovaný - rozhodně netvrdím, že muž si má nechat líbít hysterické záchavaty své partnerky, nadávání a obviňování). Je úžasné, když muž je schopen být přítomen a být s ní, když se vyjadřuje. Já mám to štěstí, že mám partnera, který mě ustojí. Jsem za to nesmírně vděčná, neboť moje vyjadřování mívá velmi silný náboj.
V praxi to vypadá tak, že mu řeknu, že se ve mě něco děje a že se potřebuji vyjádřit, projevit a potřebuji, aby tam pro mě byl. Častokrát to třeba znamená, že jen sdílím, co ve mě probíhá, jak se cítím a co prožívám. On mě bedlivě vyslechne a dokáže mě podpořit, nebo jen vyslechnout a vyjádřit pochopení. Někdy mám ale přetlak a vím, že potřebuju vyjádřit i silnější emoce, které ve mě přímo vřou. A tak to někdy vypadá i tak, že vyjádřím svůj vztek, zoufalství, že křičím (pozor, nenadávám mu!), pláču a vyjádřím vše, co potřebuji. On tam dokáže zase být a dokáže mě třeba obejmout a říct něco, co mě uklidní. Důležitá je ale hlavně jeho přítomnost a schopnost tam být v tu chvíli pro mě.
S tím, jak kultivovat svoje emoce pracuji s ženami na svých kurzech Mohendžodáro a pokud máte jasno, že se chcete v této oblasti posunout, přihlašte se na můj celodenní workshop Emoce a pravdivost v sobotu 13.8. od 10-18hod, kde budeme s tímto tématem pracovat.
Gaia
