Vztah dcera a matka
Milé ženy,
zdravím vás v pozdním létě a přináším druhou část příběhu své dovolené, kterou jsem částečně strávila se svojí maminkou. Dovolenou v lázních jsem si užila, vyživila se a načerpala energii pro svoje zdraví, ale i pro běžný život. Jsem klidnější, vyrovnanější, laskavá a životní hodnoty jsou pro mě vztahy, péče o sebe, o svoje tělo, klid a láska.
Maminka přijela v něděli - na týden - a já jsem hned první večer společně s ní a s mým partnerem, který mě přijel do lázní navštívit. Bylo to na neutrální půdě, daleko od domova s dalším laskavým člověkem a tak jsme si večer moc užili. Bylo pro mě překvapením, jak se maminka chovala. Vůbec jsem jí nepoznávala. Respektive jsem měla možnost ji poznat zase jinak. Dámu, která má svůj názor, je citlivá a dává najevo, že mě má ráda. Věděla jsem, že tím, že jsem já sama změnila postoj a přístup k ní, budou se dít změny.
Přemluvila jsem maminku, aby si vzala do lázní krásné šaty, což se jí zpočátku nezdálo, ale nakonec byla ráda. Chodily jsme spolu na horké maliny, večer na vínko, na procházky, popíjely pramenitou vodu a hlavně jsme si užívaly společný čas. Byl tam čas i pro každou z nás samostatně, protože jsme měly každá svoje ubytování. Měly jsme pro sebe hodně času, který jsme si dlouhá léta nedopřály. Navíc jsme nic nemusely řešit, jen dojít na oběd, na procedury a pak společné aktivity. Povídaly jsme si, smály jsme se, nakupovaly, a i když jsem nešla s maminkou v hovorech tak do hloubky, jak bych si přála, něco důležitého se mezi námi stalo. Vždycky když začala se svými negativními prohlášeními a s nespokojeností a hořekováním, jen jsem byla přítomná, ve své laskavosti a nikterak jsem na to nereagovala. Hluboký dech, který mi pomáhal, abych se nenechala zatáhnout do negací a nezačít hledat řešení. Když to bylo moc, po chvíli jemně změnila téma rozhovoru. Bylo to chvílemi opravdu náročné, ale věděla jsem, že to je jediná cesta, jak rozpustit napětí, které mezi námi obvykle vzniká. Díky přečtení knihy, kterou jsem doporučovala v minulém článku (Deník staré paní od Jiřiny Šiklové), jsem se začala vztahovat k mamince jinak. Knihu, kterou jsem měla v lázních půjčenou z místní knihovny jsem dala přečíst mamince. Nejdříve se jí nezdála, ale pak jsem jí povykládala příběh, který se děl na základě této knihy a ona ji nakonec jedním dechem přečetla. Byla taky dojatá a myslím, že se jí to někde přece jenom dotklo. Vždycky jsem chtěla, aby mě maminka přijala takovou, jaká jsem. Teď jsem pochopila, že totéž potřebuje ona ode mě. A je to opravdu výzva, i když vím, že jediná cesta.
Po jejím odjezdu (kdy jsem se při loučení rozplakala) jsem začala "náhodou" sedávat u stolu s ženami, které jsou v letech mojí maminky a mají děti stejně staré jako jsem já. Zjistila jsem, že jejich obavy a vměšování znamenají, že je opravdu milují a chtějí pro ně jen to nejlepší. Bojí se o ně a tak jim mluví do života a radí. Ale je to z lásky, ne, že by je chtěly uzurpovat. A tak jsem jim ze své pozice řekla, co asi jejich synové a dcery potřebují a já si odnáším, že za všemi těmi řečmi a obavami mojí maminky je opravdová, hluboká, mateřská láska.
S maminkou jsem od dětství nemívala moc dobrý vztah. V pubertě v naší rodině chyběl mužský princip a tak jsem s maminkou spíše neustále bojovala a ona se mnou. Bylo to opravdu nesnesitelné a tak jsem v 19 letech, dva měsíce po maturitě opustila domov, našla si práci a pronájem a začala bydlet s tehdejším partnerem. S maminkou jsme měly vztah chladný a vídaly se jen o svátcích, narozenínách a vánocích. V období, kdy jsem si začala řešit svoje primární témata a dívat se na ně skrze konstalace, začalo se v naší rodině něco měnit. Začaly jsme se více vídat, více si povídat a i když mezi námi bylo neustálé napětí, ledy začaly tát. Někdy se stalo, že se z výslechových rozhovorů (jak jsem je nazvala) staly hlubší promluvy, kdy jsme se společně potkaly. Bylo to zřídka, ale bylo. A tak se náš vztah začal zlepšovat. Já jsem jí přestala skrývat věci, které jsem věděla, že bude komentovat a bude se děsit. Chtěla jsem, aby věděla, kdo jsem. A že i tohle jsem já. Tento týde v lázních a moje uvědomění, co je v životě důležité, přinesl další posun v našem vztahu. Chceme obě, aby náš čas byl příjemný a pohodový a obě ho tvoříme tak, jak nejlépe dovedeme. Jak tak píšu tento text, jsem dojatá. Děkuji, že tohle mohu zažívat a že se můj život stává lepší a šťastnější. Díky tomu, že pečuji o vztahy a sama o sebe. Přeji každé ženě, aby byla sama sebou a dokázala o vztah s maminkou pečovat tak, aby byl co nejhežčí a vyživující.
Pozvánka pro ženy, které chtějí rozvinout svojí ženskost:
- Ráda bych vás pozvala na svůj zářijový večer - 14.9. od 17:30 - pro ženy, kdy, ještě nabitá z lázní s vámi budu sdílet téma Sexualita a radost a jak těmito tématy pracovat samostatně.
- Srdečně vás také zvu na další společnou cestu ženskými aspekty skrze rituál Mohendžodáro, která začíná 27.9.2017 v centru Maitasuna. Heslo "Láska" pro levnější cenu napište do poznámky.
Krásné pohodové dny vám dny přeji
Gaia